Být či nebýt na síti ?

Na síti či v síti se statala pro mne  otázkou jak  být či nebýt ve virtuálním světě ?

S odrazem chaosu Světa  v hlavách mých přátel sleduji jejich  sdílení na síti. 

“Sdílení”  to vychytralé šidítko , dávající  pocit , že jsem na úrovni doby. Ano jsem na síti, cosi prožívám a sdělujeme to Světu. Ve skutečnosti je to pouze naše ukájení libida v exibování (vytahování se )!

Na síti koukám na kohosi nové auto, opulentní hodování ,  pláž  či nějakou TOP TEN  v  Tramtárii, zřídka normální život někde kolem.

Za mého mladí si maminy i babičky sedli kolem stolu, (drali peří, cosi pekli etc.) a povídali si jak co doma dělali. Otcové a dědové po návštěvě nedělního kostela šli na pivo a také si povídali tváří v tvář. Vedle informací potřebných k jejich živobití si lidé předávali své emoce . Pomoc to pravé a jediné soucítění nebylo cizí slovo či grošík hozený do kasičky  falešného dobrosera ale přiložení ruky k dílu na sousedově poli, domě i výchově jeho nezbedy.

Ano síť nám ukradla člověčinu  a stále více nás uvězňuje ve virtuálním světě kde  cizí smrt , bídu  a utrpenín si dáváme nejen k večeři u televize ale i na “sociální” síti a vede nás stále k většímu odcizení člověka člověku.

“Sociální síť “ se postupně stala další cestou do pekel. Je to vysavač intimních informací o nás a nástroj pro šíření přímé i podprahové propagandy a reklamy. Nejsme na síti ale  muška lapená v síti.

Chvíli jsem se také zde opět mrskal ale nakonec  nalézám jediné možné řešení v  útěku. 

Odhlašuji se opět z facebooku i  twiteru , opět beru ruksak na záda  a jdu do lesa s Vánoční nadílkou pro zvířátka. 

 A tak žádný trhák pro f. ale pro mne skvělý prožitek dopoledne Štědrého dne nejenom proto, že jsem udělal to nezbytné Login out. Přítel zatopil ve své lovecké chatě , popovídali jsme si o tom co právě čteme a nejnovějších zážitcéch. Na louce  pod lesem si opět povídám s živým člověkem i vyzvěděl jsem  jak ovčák  ovládá stádo které se mu  stále rozbíhá . U mých včeliček jsem zaznamenal také běh Světa podle božích pořádků a tak v dobrém rozmaru jsem 

se vrátil k rodinnému krbu.

Večer  jsem  skončil u kpara s bramborovým salátem a vánočního stromečku.

Svět se ale mění a kapři doporučují pstruhy !